Soluň (13. - 14. dubna)

Na Soluň jsme si vyhradili s Viky dva celé dny. V úterý večer jsme přijeli a ve čtvrtek večer odjíždíme. Obešli jsme snad všechny římské památky a většinu těch významných byzantských. Že jich tam je! Jsou často utopené v nové zástavbě, takže najednou na člověka vykoukne kostelík na plácku mezi dvěma "paneláky". Je to tam hodně prorostlé a spojené.




Nemohli jsme si odpustit ani kavárny a večerní hospůdky. Město pulzuje životem od rána do noci a stálý intenzivní život v ulicích nás fascinoval.
A moře! Posedávání nebo polehávání na nábřeží, klábosení a koukání na moře jsme okoukali od Řeků a taky si užívali.



Ve čtvrtek už jsme si zašli jen do chrámu Hagia Sophia a prošli si velký bazar v centru se spoustou tureckého oblečení, cetek, ale taky masa, ovoce, ... prostě všeho. Často se mi tu vybavily momentky z Peru - život na ulici, bezdomovci, pouliční prodej, ...

Pak jsme se už jen potulovali po nábřeží, zašli na oběd a večerním vlakem se vraceli k Honzovi do Amarynthosu.


Tam jsme naše putování s Vikčou ukončili. V 11 večer jsme byli na místě a rovnou utahaní zalezli do  postelí.
 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meteora

Obrázek
Meteora je souhrnný název pro středověké monastýry na skaliskách tyčících se prakticky vprostřed roviny. Chceme se zdržet dva dny, dneska jsme prochodili křížem krážem (a taky pořád z kopce do kopce) jednu část, zítra nás čeká zbytek. Naštěstí tu v tomhle ročním období není moc turistů, ale i tak se tu objevují -busy, které vyvážejí turisty na vyhlídky. My to obšlapáváme poctivě po svých cestičkami mezi skalami a lozíme mezi vyhlídkami a kláštery. Na noc zůstáváme na stejném místě. V jednu chvíli tu byly 4 další spací dodávky, ale nakonec jsme zůstali na noc sami. Po setmění všichni odjeli, moc nechápeme kam. PS: Fotky z Meteory: https://mbi.rajce.idnes.cz/Recko_IV_-_Meteora/  
Další informace

Jedeme domů (16. - 19. dubna)

Obrázek
V sobotu dopoledne dobalujeme posledních pár drobností. Dokonce se objevila i ztracená vzduchovka. Strkám ji jako poslední do auta navrch věcí, hlavní napřed, vzadu kouká pažba. Jedeme v "schengenu", žádné kontroly nečekáme. V 11 hodin nasedáme a vyjíždíme směr Patras na trajekt. Jsme tam hodinu a půl před odjezdem, ale vyřízení formalit a nalodění nakonec zabere tolik času, že jsme na lodi krátce před plánovaným vyplutím. Trochu nás zaskočila celní kontrola. Otevírám celníkovi auto a na vrchu věcí na něj kouká - pažba! Chvíli se dívá do auta, pak říká OK, nechá si otevřít boční dveře a pouští nás dál.  V 16.30 našeho (českého) času odrážíme do italské Ancony. Moře je klidné, na lodi jede jen pár lidí, je pohoda. Večer se ukládáme se mezi sedačky do spacáků stejně jako pár ostatních spolucestujících. Vzbudí nás jen nově příchozí v Igoumenitsu při mezipřistání.   Kromě Viktorky, která zkouší i na houpajícím se trajektu stojky a chůzi po rukou, je nám všem ráno blbě a tenhle st...
Další informace

Mykény (10. dubna)

Obrázek
Noc byla neobvykle klidná a teplá. Vůbec nefoukalo, takže bylo dost teplo i ráno. Po snídani vyjíždíme na kopec a jdeme na prohlídku areálu. Šutr vlevo, šutr vpravo. Šutr vpředu i vzadu. A pozor! Změna! Šutry na hromadě! Tak ne. Procházíme vykopávky skoro 4 hodiny. Viky mi všechno zasazuje do kontextu v čase a taky do bájí, které ještě trochu znám. Fascinují mě zachované klenuté obrovské hrobky. Navíc se tu může chodit volně, takže lidi běhají i po vršcích. Snad se to od náporem davů hned tak nepropadne ... Velkou výhodou tohoto ročního období je, že je sice na Slunci vedro, ale když fouká nebo zapadne, je chlad. A taky tu toho spousta kvete! Tam, kde budou v létě holiny, je dneska vysoká tráva a plno kytek. A v neposlední řadě tu není taková tlačenka. I když je zrovna neděle a přijela sem spousta lidí, pořád to ještě jde a brzo se dav rozpustí v areálu. Oběd si jedeme uvařit zpátky do kempu. Je tam příjemně stinno a taky záze...
Další informace