Atény (5. dubna)

Honza už jde do práce, Viky ještě nejede, tak si sám jedu čekání užít do Atén. Vyrážím na vlak autem v půl šesté ráno (řeckého času).

V Aténách jsem v osm. Nádraží tu vypadá jak ještě nedávno v Písku před rekonstrukcí. Jen navíc všude plno bezdomovců a špína.

Ve městě je dost rušno, silný provoz. Spousta aut, skůtrů a smradu. Ale boční uličky jsou klidné, sice špinavé, ale působí útulně. S kavárnami na každém kroku. Hodně mi to vizuálně připomíná města v Peru. Jak architektura, tak špína a život.

Mířím rovnou k Akropoli. Byla to dobrá volba, moc lidí tam ráno není, ale o dvě hodiny později už je hlava na hlavě. A to není sezóna ani víkend. Před polednem se to sice trochu uklidní, ale to už jsem na cestě na obchůzku po vyhlídkách kolem Akropole.

Je trochu škoda, že je teď na jaře spousta památek schovaná v lešení. Opravují co se dá.

Obešel jsem skoro celé město po vyhlídkách a pěkně si zašlapal. Hrubým měřením spojnic na mapách zhruba 20 km. Ale stálo to za to!

Cestou se zastavuju na náměstí, kde probíhá hudební festival. Dělá to dojem přehlídky školních kapel. Většinou rock. Je teplo, náměstí je plné pařící  omladiny. Dávám si kafe, poslouchám, pozoruju hemžení a nestačím se divit, jakých vyhlídek se jeden dočká i tady dole ...

Pak ještě stihnu Hefaisteon, ale brzo nás vyhání píšťalkami a halekáním jako ovce. Zavírají. Ze dvou vchodů byl otevřený jeden a než jsem to celé oběhnul, přišel jsem o dost času.

A večer zase na nádraží, vlakem do Chalkidi a autem do Amarynthosu.

Trochu jsem se zamotal v jízdním řádu mezi odjezdy a příjezdy (Honza v tom není sám), takže se napřed ženu jako blázen 4 km pěšky abych stihnul vlak, a pak hodinu čekám na další. Stane se. Čekání nám jde.

V 11 večer jsem zase "doma" dost slušně uchozený.

 

PS: fotky z Atén: https://mbi.rajce.idnes.cz/Recko_VI_-_Ateny/